Peugeot 306

Hodnoceno: 1× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Můj příběh s Pažourem začal s příchodem listopadu roku 2010. Jelikož jsem si na brigádách a i ve své nové práci, do které jsem za čerstva nastoupil, vydělal nějaký šušniky, padlo u mě rozhodnutí, že bych si rád pořídíl úplně první vlastní auto. S podporou mého tatíka jsme se společně vydali na spanilou jízdu po autobazarech. V jednom nejmenovaném autobazaru po dlouhém obcházení a okukování Felicií a různých jiných pekáčů jsme došli do "francouzské" sekce. Bazarman mi marně vnucoval 106ku, ale já jsem chtěl větší auto a hlavně její metalíza byla v takovém světle červeném až růžovém odstínu. což mě jakožto heterosexuálovi (nic proti těm, co mají růžová auta :-)) nešlo moc pod vousy. Kousek od ní stál Pažour. Zaujal mě oproti ostatním, že na první pohled vypadal udržovaně a moc se mi líbila barva. Cenovka hlásala nějakých 40 000 Kč, což byla celkem přijatelná cena. Auto jsme si začali prohlížet a hned jsme narazili na několik kazovek. Volant byl velmi ošoupaný a ohmataný, až se mi to nechtělo věřit když počet ujetých km hlásal jen 155 000 (nyní si myslím, že mělo za sebou daleko víc kilometrů, než bylo udáváno.). Další věc byla, že když jsem zakýval levým předním kolem, byla tam cítit vůle v čepu řízení. Auto bylo obuto na směsici různých značek letních ojetých pneumatik. U zadních levých dveří byl pochroumaný lem a práh. A co ně velmi zaujalo, že až na bublinky na pátých dveří a trošku okolo antény na střeše nikde nebyla žádná viditelná rez, ani to pošramocené místo nejevilo známky poločasu rozpadu.
Přišel čas na zkušební jízdu. Po zadání kódu do imobilizéru jsem zatočil klíčkem a motor okamžitě naskočil bez žádných problémů. Měl velice pěkný zvuk. Tak jsme vyrazili. Spojka už jevila známky opotřebení tím, že zabírala už docela vysoko, ale uchvátily mě brzdy. Člověk šlápl a auto stálo. Měly velice dobrý náběh. Motor krásně zabíral a na 1.4ku celkem svižně honil koníky kupředu. Navzdory vůli v čepu se řízení chovalo přesně a bez problémů. Ten den jsme si ještě neplácli, ale po nějakém týdnu bazarista volal, že majitel je ochoten slevit z ceny u Pažoura, tak jsme tam s tátou co nejdřív pádili a já si ještě ten den odvezl Pažoura domů.
Hned jak byl čas, jsem Pažoutovi dal nový olej, přezul ho prozatím na zimáky půjčený od táty a vyměnil baterii za silnější. Zhruba za tři týdny se začaly vyluzovat od motoru divný zvuky. U automechanika mi byl vyřčen ortel, že je to z převodovky a nejspíš diferenciál dodiferovával. No zimu jsem na tom ještě odjezdil, sic ty zvuky byly příšerný a byl to celkem risk, protože člověk nevěděl, kdy se to pokaká komplet, ale naštěstí to vydrželo do jara, kdy jsem nechal udělat generálku. Až na druhý pokus výměny z převodovkou z vrakáče to vyšlo. První sehnaná byla stejně v zádeli jako ta moje, což se samozřejmě zjistilo až po namontování. Během výměny převodovky jsem rovnou nechal udělat spojku, rozvody z čerpadlem, vyměnit zubožený čep a vybouchané silentbloky přední nápravy. Auto bylo jak ze žurnálu a jelikož se při opravě moje peněženka celkem prohla, stále to bylo přijatelné. Koupil jsem to jako starej pekáč a hold nějakou korunu to spolkne, ikdyž mě ta převodovka celkem nepříjemně překvapila.

Čas kvapil a já na Pažoura koupil nový gumy zimáky od Kleberů, protože toho opravdu tolik nenajezdim, tak na nich jezdím celoročně a žádný problém nenastal. Do tý naší podhorský kotěhůrky jsou v zimě bombový a v létě je to sice o něco měkčí jízda, ale jede se dál a ani se to nepromítá moc do spotřeby. Do spotřeby se mi promítal jiný aspekt, celou první zimu jsem měl problém ze zahříváním motoru. Nemohl se zahřát. Tak jsem si řekl termostat asi stávkuje. Ještě nějaký čas jsem s tím jezdil, protože i přes zimu se spotřeba pohybovala průměrně okolo 7,5l, tak sem to zatím neřešil, až mě to jednou naštvalo a objednal si nový s tím, že si ho sám vyměním. Při montování nového termostatu jsem přišel na zárážející věc. Chtěl jsem pochopitelně nejdřivě vyndat ten starý dosloužilý termostat, ale on tam z nějakého záhadného důvodu nebyl vůbec žádný, koukal jsem na to, jako tele. Takže celou zimu jsem projezdil na velký okruh chlazení, jelikož nějaký filuta mi tam pro jistotu vyndal termostat či ho tam zapomněl dát. Po výměně termostatu se ručička na budíku po chvilce krásně dostane na 90 stupňů Celsiovejch a už z ní nespadne. Spotřeba se mi se ustálila na nějakých 6,6 litrech, což je parádní a spotřeba oleje je taky suprová. Ten motor olej skoro nežere, ale trochu sákne z různých míst, což je vzhledem ke stáří pochopitelné.

Nyní mám Pažoura už třetím rokem, čerstvě po technické, kdy sem ještě před ní nechal udělat zadní brzdy, protože jedno kolo vůbec nebrzdilo, do tý doby mi stačilo kleknout centrální zamykání (prý asi řídící jednotka) a čekají mě přední brzdy, u kterých už jsem stihl upálit kontrolku stavu ojetí na brzdových destičkách, která se rozsvítila celkem zbytečně brzy (destičky mají ještě nějakých 11 milimetrů), tak už mě alespoň na palubovce neobtěžuje. Jsem s auťákem velice spokojený a jako první auto, coby pro náctiletého zastydlého puboše můžu jen doporučit.

Silné stránky

Spotřeba je parádní. Velikost zavazadlového prostoru. Levné náhradní díly. Antikorozní ochrana karoserie je na vysoké úrovni. Sedačky a komfort při jízdě.

Slabé stránky

Větší hluk při vyšší rychlosti nad 100 km/h. Všelijaké praskání a vrzání v interiéru a na palubce, což vhledem ke stáří to není takové mínus. Ten výkon by se občas hodil větší.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Velmi dobré, nechávám to u jednoho maníka, který se fakt vyzná.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

No celkově přístup nic moc, už bych si tam auto nekoupil a už ani neexistuje. :-)